8. 11. 2024
Na stavbě důležité části Pražského okruhu je rušno, píší Novinky.cz
18. 10. 2024
ŘSD informovalo, že nabídka je o 5 miliard levnější než odhad. Stavba má začít už letos a dokončení je plánováno do roku 2027.

ÚSEKY PRAŽSKÉHO OKRUHU


Praha

Zprovozněno
Předpoklad zahájení 2024
Předpoklad zahájení 2025
Předpoklad zahájení 2026
Předpoklad zahájení 2027
Předpoklad zahájení 2028
M 30 Přední Kopanina M 30 Přední Kopanina E 28 Ruzyně E 28 Ruzyně E 23C Zličín E 23C Zličín E 23A Chrášťany E 23A Chrášťany E 21 Jinočany E 21 Jinočany E 19 Ořech E 19 Ořech E 16 Slivenec E 16 Slivenec E 15 Lochkov E 15 Lochkov E 10 Zbraslav E 10 Zbraslav E 3 Vestec E 3 Vestec E 82 Jesenice E 82 Jesenice E 76 Modletice E 76 Modletice E 73 Lipany E 73 Lipany E 71 Říčany E 71 Říčany E 67 Uhříněves E 67 Uhříněves E 63 Dubeč E 63 Dubeč E 62 Běchovice E 62 Běchovice M 60 Horní Počernice M 60 Horní Počernice E 59 Chlumecká E 59 Chlumecká M 58 Satalice M 58 Satalice E 54 Vinoř E 54 Vinoř E 52 Přezletice E 52 Přezletice E 48 Třeboradice E 48 Třeboradice E 43 Ústecká E 43 Ústecká E 41 Čimice E 41 Čimice E 38 Rybářka E 38 Rybářka E 36 Suchdol E 36 Suchdol E 34 Horoměřice E 34 Horoměřice M 45 Březiněves M 45 Březiněves M 1 M 1 M 23B Třebonice M 23B Třebonice M 26 Řepy M 26 Řepy 0 0 0 0 0 0 0
510 MÚK Chlumecká (3,0 km)
(předpokl. realizace 2028 - 2029)
Stav přípravy: Zpracovává se TES
510 Satalice - Běchovice, zkapacitnění (4,1 km)
(předpokl. realizace 2025 - 2027)
Stav přípravy: Územní řízení
510 Most přes Počernický rybník (0,0 km)
(předpokl. realizace 2025 - 2027)
Stav přípravy: Zpracovává se PDPS
I/12 Běchovice - Úvaly (12,6 km)
(předpokl. realizace 2025 - 2026)
511 Běchovice - D1 (12,6 km)
(předpokl. realizace 2024 - 2027)
Stav přípravy: Běží výkupy pozemků
512 D1 - Jesenice - Vestec (8,8 km)
(zprovozněno 2010)
513 Vestec - Lahovice (8,3 km)
(zprovozněno 2010)
514 Lahovice - Slivenec (6,0 km)
(zprovozněno 2010)
515 Slivenec - Třebonice, zkapacitnění (7,0 km)
(předpokl. realizace 2025 - 2027)
Stav přípravy: Zpracovává se DUSP
515 MÚK Třebonice (0,0 km)
(předpokl. realizace 2025 - 2026)
Stav přípravy: Zpracovává se DUSP
516 Třebonice - Řepy (2,5 km)
(zprovozněno 2001)
517 Řepy - Ruzyně (2,5 km)
(zprovozněno 2001)
D7 MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně, 2. etapa (1,4 km)
(předpokl. realizace 2026 - 2028)
Stav přípravy: Dokončená aktualizace DÚR
518 Ruzyně - Suchdol (8,3 km)
(předpokl. realizace 2027- 2030)
Stav přípravy: Dokončena Dokumentace EIA
519 Suchdol - Březiněves (6,9 km)
(předpokl. realizace 2027 - 2030)
Stav přípravy: Dokončena Dokumentace EIA
520 Březiněves - Satalice (13,6 km)
(předpokl. realizace 2027 - 2030)
Stav přípravy: Zpracovává se dokumentace EIA
dálnice
silnice I. třídy (směrově dělené)
silnice I. třídy
silnice II. třídy
číslo dálnice
číslo silnice I. třídy
státní hranice
města (obce s rozšířenou působností)
zprovozněné úseky
předpoklad zahájení 2024
předpoklad zahájení 2025
předpoklad zahájení 2026
předpoklad zahájení 2027
předpoklad zahájení 2028

Novinky

Bagry a detektory v akci
8. 11. 2024
Na stavbě důležité části Pražského okruhu je rušno, píší Novinky.cz
Nejnižší nabídku na dostavbu Pražského okruhu v…
18. 10. 2024
ŘSD informovalo, že nabídka je o 5 miliard levnější než odhad. Stavba má začít už letos a dokončení je plánováno do roku 2027.
Na obchvat Běchovic, Újezdu nad Lesy a Úval vjely…
8. 10. 2024
ŘSD zahájilo zemní práce na dlouho očekávané přeložce silnice I/12, která propojí Běchovice, Újezd nad Lesy a Úvaly. Zprovoznění nové komunikace je plánováno na konec roku 2027…
Zemní práce pro archeologický výzkum na MÚK…
20. 9. 2024
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo zemní práce spojené se záchranným archeologickým výzkumem v rámci 1. etapy výstavby MÚK Aviatická – MÚK Ruzyně.
Konference Deníku k dostavbě Pražského okruhu
5. 9. 2024
Úskalí Pražského okruhu - konference odpovídala na otázky o budoucnosti projektu dostavby, ekologických opatřeních a spolupráci mezi státem a obcemi.

VÝZNAM PRAŽSKÉHO OKRUHU

základní informace

Pražský okruh patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Po svém dokončení vzájemně propojí celkem devět komunikací dálničního typu směřujících z Prahy a spojujících hlavní město s okolními regiony a státy. Zároveň rozvádí jak tranzitní, tak i příměstskou dopravu po okraji města. Jedná se v kontextu České republiky o výjimečnou stavbu. Očekávají ji jak Pražané, aby se odlehčilo dopravě v jejich městě, tak řidiči ze všech jiných regionů, kteří chtějí kolem Prahy pohodlně projíždět.

Je výjimečnou jak dopravně, protože tvoří úplný obchvat kolem největšího a dopravně nejzatíženějšího města naší země, tak stavebně – obsahuje složitá křížení, tunely, dlouhé a vysoké mosty a celou řadu jiných inženýrských objektů, vyvolaných polohou okruhu v milionové aglomeraci ležící v členitém terénu podél řeky Vltavy. Všechny tyto charakteristiky vykazuje i naposledy zprovozněná tzv. jižní část okruhu. Její zprovoznění představuje symbolicky dokončení jedné poloviny okruhu celkové délky téměř 83 kilometrů.

Od 20. září 2010 Pražský okruh definitivně propojil již dříve postavený dálniční tah D1 na Brno s dálnicí D5 na Plzeň a dále do Německa. Tranzitní doprava tak poprvé projela naší republikou kompletně po komunikacích dálničního typu bez nutnosti projíždět obcemi.

Zprovozněním jižní části Pražského okruhu v září 2010 došlo k výraznému snížení dopravního zatížení mnoha pražských ulic, které sloužily tranzitní dopravě, patří mezi ně kolonami proslulá Jižní Spojka a Barrandovský most, ulice K Barrandovu či Vídeňská. Definitivní odliv těžké nákladní dopravy z městských dálničních komunikací však nastane až po zprovoznění východní časti, která tak konečně propojí dvě doposud oddělené provozované části okruhu.

Postupným dokončováním okruhu, a tedy i s růstem jeho významu pro tranzitní i celoměstskou dopravu se předpokládá, že v některých úsecích bude intenzita dopravy dosahovat hodnot přes 120 tisíc vozidel za 24 hodin. Pražský okruh se tak podle předpokladů stane nejvytíženější komunikací dálničního typu v České republice.

HISTORIE PRAŽSKÉHO OKRUHU

Historie přípravy a výstavby Pražského okruhu

Pražský okruh patří mezi komunikace, jejichž výstavba byla zvažována již v počátečních fázích rozvoje automobilismu v Čechách. Jedny z prvních úvah o výstavbě silničních komunikací procházejících kolem Prahy pocházejí z roku 1930 od Ing. Arch. Krejcara, který navrhoval výstavbu tří tangent. Další návrhy pocházejí z konce 30. let, kdy byla předpokládána výstavba okruhu obepínajícího hlavní město.

Podle požadavku plánovací komise z roku 1943 byl okruh nahrazen čtyřmi tangentami, dvěma v severojižním a dvěma v západovýchodním směru. Po válce byla tato koncepce opuštěna, ve Směrném územním plánu se objevuje opět okruh, který je v západní polovině trasován prakticky stejně jako dnes.

V roce 1953 dochází k posunu východní části ještě dále na východ. V 60. letech byly zkoumány různé varianty návrhu trasy okruhu kolem Prahy, které se lišily svou délkou, polohou a vzdáleností od centra města.

V roce 1974 byl Městskou radou schválen Základní komunikační systém (ZÁKOS), který představoval posun od tzv. roštového systému k systému radiálně-okružnímu se třemi okruhy, devíti radiálami a čtyřmi spojkami. Vnější okruh délky přibližně 70 km byl velmi podobný v současnosti plánovanému Pražskému okruhu, střední okruh délky cca 35 km odpovídal zhruba trase dnešního Městského okruhu. ZÁKOS zahrnoval také tzv. vnitřní okruh, který byl veden kolem historického centra. Okruhy doplňovalo devět radiál – Pankrácká, Chuchelská, Radlická, Břevnovská, Veleslavínská, Prosecká, Vysočanská, Žižkovská a Štěrboholská a čtyři spojky – Spořilovská, Libeňská, Hostivařská a Březiněveská.

Na podzim 1977 byla zahájena výstavba prvního úseku Pražského okruhu, stavby „515 Slivenec–Třebonice". V červnu 1980 byla zahájena také výstavba východní části, konkrétně se jednalo o stavbu „411 Poděbradská–D11–Českobrodská, 1. stavba", díky které došlo k napojení dálnice D11 na komunikační síť hlavního města Prahy. 20. září 1983 se uskutečnilo zprovoznění stavby „515 Slivenec–Třebonice" a o rok později, 12. října 1984 následovalo zprovoznění stavby „411 Poděbradská–D11–Českobrodská, 1. stavba". V roce 1984 byl také schválen nový územní plán, ve kterém doznalo trasování okruhu ovšem jen nepatrných změn.

V červenci 1988 byla zahájena stavba „510 Poděbradská–D11–Českobrodská, 2. stavba", která zahrnovala do té doby největší most na Pražském okruhu přes Počernický rybník, železniční trať a silnici I/12. Uvedením do provozu další části této tzv. Východní spojky vznikl ucelený úsek dlouhý téměř čtyři kilometry.

Devadesátá léta se nesla ve znamení posunu trasování okruhu v jižním a jihovýchodním segmentu. Byly navrženy dvě varianty JVK a JVD. Varianta JVK procházela kolem Šeberova, Újezdu, Křeslic a Petrovic, ve variantě JVD byl navržen odsun trasy okruhu za hranice města až k Říčanům. Toto řešení bylo následně převzato do územního plánu hl. m. Prahy, který byl schválen v září 1999 a do územního plánu vyššího územního celku Pražského regionu, který byl schválen koncem roku 2006. V současné době jsou největší problémy s trasou v severní části okruhu, kde městské části Suchdol, Dolní Chabry a mnohá občanská sdružení odmítají stavbu okruhu přes tyto městské části a požadují její oddálení.

Celková doba přípravy a realizace jednotlivých staveb Pražského okruhu je ovlivněna celou řadou faktorů. Do přípravy stavby je v různých fázích zapojena i veřejnost, stavby jsou posuzovány z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Nezřídka také dochází ke zpochybňování dopravního řešení již dříve prověřených variant a k opakovaným požadavkům na posouzení variant nových, které by se vyhnuly problematickým místům, kterých je s ohledem na trasování okruhu v milionové aglomeraci s členitým reliéfem velmi mnoho. To vše má velký vliv na finanční a časovou náročnost jak přípravy, tak i samotné výstavby okruhu, který je charakterizován velkým množstvím mostních objektů, tunelů, ekoduktů a protihlukových opatření – ať už ve formě zakrytí trasy, protihlukových stěn či zářezů a zemních valů. V území, kterým prochází Pražský okruh, je vedena také celá řada inženýrských sítí, které je nutno přeložit, stavba křižuje i hodnotná území, která jsou chráněna právními předpisy na ochranu životního prostředí a obyvatelstva.

Pět nejčastějších mýtů o Pražském okruhu

Původní návrhy na vybudování dálničního okruhu kolem Prahy sahají až před první světovou válku. Plány na výstavbu Pražského okruhu se začaly významněji rozvíjet teprve po roce 1989, a od té doby byla jeho dostavba postupně projednávána, přepracovávána a realizována s různými problémy a zpožděními. Není tedy překvapivé, že kolem této stavby stále panuje řada mýtů a nedorozumění.